Odposlechy... a najednou se poslanci na něčem shodli!

Zní to jako pohádka. Poslanci se tentokrát ve sněmovně nehádali ani neuráželi. Vzácně se shodli a až na malé výjimky odhlasovali unisono novelu zákona. Bohužel právě normy, která, nejen že si to nezasloužila, ale podle mého názoru ani vzniknout neměla. Onou sjednocující normou byla novela trestního zákona, která zakazuje zveřejňování odposlechů před tím, než je projedná soud.

Jak je vidět jsou záležitosti, které našim poslancům leží na srdci natolik, že se v „obecném“, rozuměj ve svém zájmu, dohodnou. Snad jen shodou náhod je to právě zákon, který si to nezaslouží. Omezit odposlechy? Proč? Trestat novináře za zveřejnění? Vracíme se tím do doby před 20 lety! Není náhodou v Poslanecké sněmovně cítit zatuchlý pach cenzury? Vypadá to tak…

Ve škole se v občanské nauce učí, že „novináři jsou hlídacím psem demokracie.“ I proto existuje a všude v demokratickém světě skutečně funguje investigativní novinářská práce. Díky investigativním novinářům se svět dozvěděl například o aféře Watergate, o propojení politiků s organizovaným zločinem, o tom, že si jistý guvernér jednoho amerického státu nepokrytě a drze říkal o úplatek. Pro podobné příklady nemusíme chodit daleko. V našich končinách stíhá jedna aféra druhou. Novináři odhalují nepravosti politiků, rádoby podnikatelů, policistů, soudců... Poukazují na zkaženost našeho vnímání, kdy se pomalu, ale jistě takové jednání stává obecně tolerovanou normou. Bílou vránou se stává ten, kdo se tak nechová a zločincem ten, kdo na takové jednání poukazuje a kritizuje ho. Novináři dělají prostě svou práci a měli bychom jim být za to vděčni. Jsou to oni, kteří za nás ostatní nesou svoji kůži na trh i za cenu ohrožení profesní kariéry nebo i vlastního života. Osobně podporuji i návrhy na řízenou provokaci. Občané této země mají nárok vědět, jací veřejní činitelé doopravdy jsou.

Zdůvodňovat potřebu takového nesmyslného zákona potřebou hlídat novináře, aby si nepsali, co je napadne, považuji za stupidní. Politici se v debatě předháněli otázkami "Kdo že hlídá novináře, aby nedělali něco nekalého?" Předně veřejnost, za druhé vydavatel a zaměstnavatel a samozřejmě Syndikát novinářů. Ti jsou zde proto, aby dohlíželi na morálnost a čistotu oněch hlídačů demokratických principů, ne politici nebo zákony. Kdyby totiž všichni dodržovali zákony tak, jak mají, nebylo by potřeba ani odposlechů ani jejich zveřejňování…

Další mé články: Jednotlivec versus stádo aneb kdo s koho v Poslanecké sněmovně, Vrátí se kvůli 30 Kč z Afghánistánu nebo nevrátí? či Více funkcí, jeden plat.